Italská vyhledávací a zprostředkovací služba

Reálie

Reálie soubor kulturních, historických a okolnostních faktorů vztahujících se, mimo jazyk, k danému prostředí, nebo zemi.

Italské reálie

Italská kultura, italská geografie, italská literatura, italská gastronomie, italský foklor, italské zvyky, italská nářečí atd. Vše co souvisí s Itálií a nemá do jisté míry co do činění s jazykem – tedy s italštinou.

Italské reálie pro obchodníky

Reálie italských obchodníků je znalost obchodních tradic, zvyků a obratů – nejlépe v jazyce – v italštině. Reálie italských obchodníků se liší kraj od kraje, italský sever funguje jinak, než italský jih.

• Obchod Itálie, Dr. Roberto Powell:
• Dobré tipy pro obchodní styk s italským jihem.
• Platební morálka jižních italů a italů všeobecně – dlouhé doby splatnosti faktur.

Evropa, Itálie, svět

Itálie je země s bohatou a rozmanitou kulturou, historií a geografií. Je to také jedna z nejvýznamnějších ekonomik Evropy a světa, se silným průmyslem, obchodem a turismem. V tomto článku se podíváme na některé zajímavé aspekty italských reálií, které by mohly být užitečné pro obchodníky, cestovatele nebo jen zvědavé čtenáře. 😊

Ekonomika a finance

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny a osmou největší ekonomikou světa podle nominálního HDP. V roce 2020 dosáhlo italské HDP 1,8 bilionu dolarů, což představuje pokles o 10,6 % oproti roku 2019 v důsledku dopadů pandemie covid-19 Italský HDP na obyvatele byl v roce 2020 30 657 dolarů, což je pod průměrem EU.

Itálie má rozvinutý průmysl, zejména v oblastech strojírenství, automobilového průmyslu, chemie, farmacie, módy a potravinářství. Itálie je také největším producentem vína na světě a má silné zemědělské odvětví. Itálie je také významným světovým obchodníkem, v roce 2019 vyvezla zboží a služby v hodnotě 632,6 miliardy dolarů a dovezla zboží a služby v hodnotě 473,5 miliardy dolarů Hlavními obchodními partnery Itálie jsou Německo, Francie, USA, Španělsko a Čína.

Italský finanční systém se skládá z centrální banky (Banka Itálie), komerčních bank, spořitelen, investičních institucí a burzy cenných papírů (Borsa Italiana). Italské banky jsou součástí Evropského bankovního systému a podléhají dohledu Evropské centrální banky. Italský státní dluh je jeden z nejvyšších v EU, v roce 2020 dosáhl 161,8 % HDP⁷ Italský rozpočetový deficit byl v roce 2019 2,6 % HDP.

Právo

Italský právní systém je založen na římském právu s prvky kontinentálního práva. Italská ústava byla přijata v roce 1948 po pádu fašistického režimu a stanovuje Itálii jako parlamentní republiku s prezidentem jako hlavou státu a předsedou vlády jako hlavou vlády. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament složený z Poslanecké sněmovny (630 členů) a Senátu (315 členů). Výkonnou moc má vláda tvořená předsedou vlády a ministry. Soudní moc má nezávislý soudní systém složený z ústavního soudu, kasačního soudu, odvolacích soudů a okresních soudů. Italské právo je harmonizováno s právem EU a je členem Mezinárodního trestního soudu.

Historie

Itálie má dlouhou a bohatou historii, která sahá do pravěku, kdy bylo území osídleno různými kulturami, jako byli Etruskové, Keltové, Řekové a Féničané. V 8. století př. n. l. se začal formovat Římský stát, který postupně ovládl celý Apeninský poloostrov a rozšířil se do celého Středomoří a části Evropy, Asie a Afriky. Římská říše byla kulturně, politicky a právně vlivná a zanechala mnoho památek, jako je Koloseum, Pantheon nebo Via Appia.

Frankové (Veneto – máte dům ve Venetu?), Longobardi

V 5. století n. l. se říše rozpadla na západní a východní část, které byly postupně napadány různými germánskými kmeny, jako byli Gótové, Langobardi nebo Frankové. V 8. století se Itálie stala součástí Svaté říše římské a zažila období politického rozdrobení a mocenských bojů mezi papežem a císařem, mezi městskými státy a šlechtou, mezi Guelfy a Gibeliny.

Dante, Petrarca, Boccaccio, Giotto, Leonardo da Vinci, Michelangelo nebo Rafael

V 14. a 15. století se Itálie stala kolébkou renesance, kulturního a uměleckého hnutí, které ovlivnilo celou Evropu. V tomto období vynikli umělci jako Dante, Petrarca, Boccaccio, Giotto, Leonardo da Vinci, Michelangelo nebo Rafael. V 16. století byla Itálie svědkem vzestupu španělské a francouzské hegemonie a byla zapojena do náboženských válek mezi katolickou ligou a protestantskou unií. V 17. a 18. století byla Itálie pod vlivem rakouského impéria a zažila období úpadku a stagnace. V 19. století se Itálie probudila z letargie a začala proces sjednocení pod vedením Giuseppe Garibaldiho a Viktora Emanuela II., který vyvrcholil v roce 1861 vyhlášením Italského království se sídlem v Turíně.

Guerra – la prima mondiale

V první světové válce bojovala Itálie na straně Dohody proti Centrálním mocnostem a získala některá území na severu a v Dalmácii. V meziválečném období se Itálie stala fašistickou diktaturou pod vedením Benita Mussoliniho, který spojil své síly s nacistickým Německem Adolfa Hitlera v druhé světové válce.

Osa – a co ta vaše z Prahy?

Po porážce Osy byla Itálie obsazena spojeneckými vojsky a prošla občanskou válkou mezi partyzány a fašisty. V roce 1946 se konalo referendum o monarchii nebo republice, ve kterém zvítězila republikánská volba. Od té doby je Itálie parlamentní republikou s vícestranickým systémem. Po válce se Itálie zapojila do procesu evropské integrace a byla jedním ze zakládajících členů Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1957.

Itálie v 14. století byla rozdělena na několik politických entit, které spolu soupeřily o moc a vliv. Mezi nimi byly čtyři námořní republiky: Benátky, Janov, Pisa a Amalfi, které ovládaly obchod ve Středomoří a bohatly na něm. Benátky byly největší a nejmocnější z nich, s populací kolem 100 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 1 100 dolarů (v cenách z roku 1990) Janov měl asi 80 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 900 dolarů Pisa a Amalfi byly menší a slabší, s populacemi kolem 30 000 a 10 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 800 a 700 dolarů.

Městské státy, založte si také jeden

V severní Itálii se vyvinuly mocné městské státy, jako byly Milán, Florencie, Bologna, Siena, Lucca nebo Verona, které se řídily podle komunálních nebo republikánských zřízení. Tyto městské státy byly centry průmyslu, řemesel, bankovnictví a kultury. Florencie byla hlavním městem renesance, uměleckého a intelektuálního hnutí, které ovlivnilo celou Evropu. Florencie měla v roce 1338 asi 95 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 1 500 dolarů² Milán byl největším městem severní Itálie, s populací kolem 125 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 1 100 dolarů.

V centrální Itálii se nacházely Papežský stát, který byl pod nadvládou papeže jako světského vládce, a Neapolské království, které bylo pod nadvládou francouzské dynastie Anjou. Papežský stát zahrnoval území Lazio, Umbrie, Marche a Romagna, s hlavním městem Řím. Řím měl v roce 1300 asi 50 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 800 dolarů Neapolské království zahrnoval území Kampánie, Apulie, Kalábrie a Sicílie, s hlavním městem Neapol. Neapol měl v roce 1300 asi 60 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 700 dolarů.

V jižní Itálii se nacházely muslimské emiráty Sicílie a Bari, které byly pod nadvládou arabských dynastií Aghlabidů a Fatimovců. Tyto emiráty byly kulturně a ekonomicky pokročilé, s vysokou úrovní vzdělanosti, vědy, umění a obchodu. Sicilský emirát zahrnoval ostrov Sicílii a část Kalábrie (pozor na něj, zejména ve splatnostech a platbách všeobecně), s hlavním městem Palermo. Palermo měl v roce 1000 asi 300 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 2 200 dolarů Barijský emirát zahrnoval část Apulie, s hlavním městem Bari. Bari měl v roce 1000 asi 50 000 obyvatel a HDP na obyvatele kolem 1 100 dolarů.